SDH Horní Dubenky

Oficiální stránky Sboru dobrovolných hasičů Horní Dubenky

SDH Horní Dubenky

Anketa

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (203)
 

Ne (234)
 

TOPlist

Historie

Historie SDH Horní Dubenky

    Hasičský sbor v Horních Dubenkách byl založen v únoru 1900. Iniciátorem a hybnou osobností vytvoření sboru byl pan Josef Drápal, rolník a poštmistr. Vedlo ho k tomu uvědomění nebezpečnosti plynoucí z častých požárů a v neposlední řadě i příklad okolních obcí. Ustavující valná hromada se konala v únoru 1900. Byl zvolen výbor nového spolku a schváleny stanovy. Tehdejší kronikář obce pan Josef Jansík zapsal o této události do obecní kroniky tento komentář: "Důležitou volností a částí samosprávy občanské jsou spolky, a tu lze říci, že až po roce 1848 byla občanstvu dána možnost slučovati se ve spolky. Ke vzniku prvního spolku, který se stal opravdu kulturním činitelem v obci, došlo až v roce 1900. Byl to Sbor dobrovolných hasičů, k jehož vzniku dal podnět pan Josef Drápal, rolník z Horních Dubenek, jenž byl i jeho prvním starostou. Sbor ze skromných začátků a malých podpor vzrůstal, takže do začátku opatřit si mohl dvě džberové stříkačky a dvoukolku. Později v roce 1910 zakoupena velká čtyřkolová vozová stříkačka. Myšlenka pomoci bližnímu je u hasičstva zajisté krásná, vždyť mimo úkol nejvlastnější chránit majetek rozbouřeným živlem ohrožený ukázněností celku pomáhají občané uchránit svoji beztak těžkou existenci. Hasičský spolek pak byl v Horních Dubenkách též jediným střediskem, jenž vedle školy uvědomoval lid. Zdejší Sbor dobrovolných hasičů patří k "České ústřední jednotě hasičské na Moravě", jenž má i svoji "Vzájemnou pojišťovnu hasičskou", jejímž pojišťovacím inspektorem pro obec byl po dlouhá léta pan řídící učitel Harcuba a to až do roku 1922, po něm pak pan Karel Pokorný, obchodník v Horních Dubenkách". (Potud citát z kroniky).
    Sbor se postupně vybavoval potřebnou výzbrojí a výstrojí. Zdrojem financí byly sbírky mezi členy i občany a dary mecenášů. Tak dostal sbor již v roce 1900 dar 50 zlatých od správy hraběcího velkostatku v Telči a 20 zlatých od záložny v Počátkách. Dalším zdrojem financí spolku byla vlastní výdělečná činnost. Při spolku byl založen "zábavní odbor", který organizoval plesy, výlety a divadelní představení. Tato činnost byla úspěšná, mezi občany oblíbená a přinášela žádaný finanční efekt. Činnost tohoto "zábavního odboru" byla ukončena na pokyn okresního hejtmanství v roce 1939 pro "mimořádné poměry válečné". U sboru byla též zavedena Samaritánská služba. Tuto službu bližním vykonávali převážně členové rodiny Dubských. Sbor byl též členem "Hasičského podpůrného fondu", který podporoval finančně přestárlé hasiče a vdovy po svých členech. První hasičská zbrojnice byla postavena již v roce 1900 jako přístavek k radnici. Postupně prošla mnoha stavebními úpravami. Sloužila až do roku 1975.
    První požár, u kterého sbor zasahoval, byl požár Drápalovy usedlosti v Kališti už v roce 1900. Další záasah se konal téhož roku v Jihlávce, kdy byl u požáru zraněn člen dubeneckého sboru Antonín Veselý. V roce 1902 zasahoval sbor v Koppově sklárně v Janštejně, kdy vyhořela brusírna skla. V roce 1904 se s bor podílel na zásahu u velkého hromadného požáru v Horních Dubenkách. Vyhořely usedlosti u Kališů, Valesů, Plechatých a Brabenců. Otomto požáru se psalo v novinách. V roce 1907 hořela budova zvaná "Mlýn" v Janštejně. Zásah byl úspěšný. Roku 1926 byl největší požár v historii obce. Vyhořel Chadimův mlýn včetně pily. Škoda 500.000,- Kč. Roku 1927 byl hromadný požár usedlostí u Cahů, Hašků, Jůnů a Fáků. Škoda 200.000,- Kč.
    V době II. světové války pokračovala práce sboru přes mimořádnost doby v normálních mezích. Náročné akce se nekonaly, represivní činnost však byla poplatná a přizpůsobená své době, např. bylo vyčleněno zláštní družstvo protiletecké ochrany. Jeho výcvik byl zaměřen na likvidaci zápalných bomb a vyprošťování zasypaných osob z krytů a sklepů. Byl též zaveden systém "žňových hlídek". Námětové cvičení většího rázu se konala v roce 1941, kdy se za přítomnosti funkcionářů okresního velitelství nacvičovala doprava vody na lihovar a Chadimův mlýn, a v roce 1942, kdy se zkoušel systém dopravy vody do Janštejna ke sklárně. V roce 1943 získal sbor od okresního velitelství sříkačku DS-8. Po skončení války se život pomalu vrátil do normálních kolejí. Sbor pracoval bez přerušení v dosavadních zvyklostech a mezích. Od roku 1950 začalo pracovat vele mužského samaritánského družstva i družstvo ženských samaritánek. V roce 1947 byl náš sbor organizačně sloučen se sborem hasičů z Janštejna.
    V roce 1950 dostal sbor do používání nákladní auto zn. Horch, trofejní stroj po německé armádě. Dále pak v roce 1953 byla sboru přidělena nová stříkačka DS-16. Dosavadní DS-8 byla předána do Domašína. V roce 1960 dostal sbor do používání auto zn. TATRA 805, které si členové sboru přestavěli na skříňovou a vnitřek vybavili podle svých potřeb.
    V soutěžích v požárním sportu se náš sbor držel statečně. V roce 1947 se v okresní soutěži umístilo dubenské družstvo na 2. místě, v roce 1950 na 3. místě. V roce 1953 vyhrálo dubenecké družstvo okresní soutěž v Mrákotíně a postoupilo do krajského kola, kde skončilo na 5. místě.
    V roce 1947 zasahovali naši hasiči v Janštejnské sklárně, kde hořela „holcvolárna“. Shořela vyrobená vlna, stroje a zásoba dřeva. V roce 1948 hořel stoh rolníka Fr. Coufala. Při požáru byla ohrožena i sousední usedlost čp. 2, tu se účinným zásahem podařilo uchránit.
    Od roku 1958 se podle zákona 18/1958 Sb. začaly zavádět preventivní prohlídky obytných budov a výrobních prostor.

    V tehdejším období pracoval výbor sboru v tomto složení:
Předseda: Karel Pokorný
Pokladník: Jaroslav Vobr a František Matoušek
Jednatel: Jan Dubský
Velitel: František Vobr, Antonín Smrž, Jan Tomšík

    V šedesátých letech se práce v hasičských sborech zásluhou organizačních nařízení z vyšších orgánů stabilizovala a dostala ještě přísnější řád. Došlo k posunu hodnot a přejmenování mnoha známých pojmů – z hasičů se stali požárníci, ze sborů dobrovolných hasičů základní organizace, z hasičských zbrojnic požární zbrojnice, z okresních inspektorátů se staly Okresní výbory ČSPO apod.
    Objem práce nových základních organizací se rozšířil. Kromě prevence a represe se začal klást důraz na společensky prospěnou činnost. Ta se konkretizovala zejména na účast v akcích „Z“ tj. zvelebení obce. Největší akcí tohoto druhu byla stavba nové hasičské zbrojnice. Tuto stavbu se podařilo prosadit a zorganizovat výboru organizace pod vedením Antonína Dubského Stavba trvala pět let a nová zbrojnice byla slavnostně otevřena v roce 1975 – při oslavách 75. výročí sboru. Další akce zvelebení obce, na nichž se hasiči podíleli, byly stavba chodníků a příprava rozšíření silnice, kanalizace, údržba a rozšíření obecního vodovodu, demolice starých objektů. Rovněž se podíleli na adaptaci staré školy, pošty a při rekonstrukci hřiště. Každoročně se členové sboru podíleli a podílí dodnes na přípravě a průběhu mnoha tradičních kulturních akcí, jako byly tradiční plesy a taneční zábavy, oslavy, masopusty či zájezdy za poznáním vlasti na různé výstavy.
    Členové sboru si v průběhu let zvyšovali odbornou připravenost – ať již odbornou přípravou v rámci sboru či na různých kurzech a školeních. Např. v roce 1973 získalo 14 členů sboru odznak „Vzorný požárník“, v roce 1978 pak 11 členů sboru odznak „Vzorný požárník II. st.“. Odznak „Vzorný strojník“ získali 3 naši členové v roce 1974.
    Dne 12. 6. 1975 po mnoha letech v obci hořelo. Elektrický zkrat zapálil stodolu Státního statku, ve které bylo uskladněno seno, krmné směsi a obilí. Oheň vzplanul v noci, hašení komplikoval i silný vítr. Členové sboru na podzim téhož roku pomohli při opravě tohoto objektu a stavbě nového krovu.
    Další požár vypukl 3. 1. 1978. Hořelo v kravíně „U Nováků“ v čp. 18. Oheň byl založen úmyslně a v noci. Shořel krov, uskladněná sláma a seno a přípravna krmiv. Dobytek byl včas vyveden.

V roce 1960 měl sbor 33 členů. V roce 1975 42 členů.

V užívání měl v té době tuto techniku:
DS-16 od roku 1953
PS-12 od roku 1975
Tatra 805 od roku 1960
Praga 805 od roku 1960
Praga RN od roku 1974
 
Funkce v tomto období vykonávali:

Předseda: Jemon Jan, Volf Luboš, Dubský Antonín
Pokladník: Matoušek František, Hladík Jaroslav
Velitel: Tomšík Jan (čp. 68) a Tomšík Jan (čp. 2)
Jednatel: Salava Jaroslav, Škrabal Jaroslav
 
Ve vyšších funkcích SPO pracovali:

1946    Smrž Antonín – okrskový velitel
1948    Dubský Antonín – okrskový velitel
1954    Vobr Jaroslav – okrskový velitel
1958    Dubský Antonín – člen OV, instruktor okrsku
1962    Jemon Jan – okrskový velitel
1968    Matoušek František – okrskový velitel
1973    Salava Jaroslav – člen OV, instruktor okrsku
1979    Tomšík Jan (čp. 2) – okrskový velitel
1980    Herna Václav – člen OV, instruktor okrsku
 
    Řada členů našeho sboru byla zvolena do místních orgánů státní správy, mnoho členů sboru bylo aktivními členy dalších společenských organizací v obci – například v Českém mysliveckém svazu, v Československém svazu zahrádkářů, v Českém včelařském svazu a v dalších.

Poslední komentáře
04.06.2013 08:44:03: Akce CELEANO barevné jaro Trička již od 68 Kč http://celeano.textileprodukt.info/CZ/CZ/eshop/tricka...
 
made by space.worm