Hasičský sbor v Horních Dubenkách byl založen v únoru 1900. Iniciátorem a hybnou osobností vytvoření sboru byl pan Josef Drápal, rolník a poštmistr. Vedlo ho k tomu uvědomění nebezpečnosti plynoucí z častých požárů a v neposlední řadě i příklad okolních obcí. Ustavující valná hromada se konala v únoru 1900. Byl zvolen výbor nového spolku a schváleny stanovy. Tehdejší kronikář obce pan Josef Jansík zapsal o této události do obecní kroniky tento komentář: "Důležitou volností a částí samosprávy občanské jsou spolky, a tu lze říci, že až po roce 1848 byla občanstvu dána možnost slučovati se ve spolky. Ke vzniku prvního spolku, který se stal opravdu kulturním činitelem v obci, došlo až v roce 1900. Byl to Sbor dobrovolných hasičů, k jehož vzniku dal podnět pan Josef Drápal, rolník z Horních Dubenek, jenž byl i jeho prvním starostou. Sbor ze skromných začátků a malých podpor vzrůstal, takže do začátku opatřit si mohl dvě džberové stříkačky a dvoukolku. Později v roce 1910 zakoupena velká čtyřkolová vozová stříkačka. Myšlenka pomoci bližnímu je u hasičstva zajisté krásná, vždyť mimo úkol nejvlastnější chránit majetek rozbouřeným živlem ohrožený ukázněností celku pomáhají občané uchránit svoji beztak těžkou existenci. Hasičský spolek pak byl v Horních Dubenkách též jediným střediskem, jenž vedle školy uvědomoval lid. Zdejší Sbor dobrovolných hasičů patří k "České ústřední jednotě hasičské na Moravě", jenž má i svoji "Vzájemnou pojišťovnu hasičskou", jejímž pojišťovacím inspektorem pro obec byl po dlouhá léta pan řídící učitel Harcuba a to až do roku 1922, po něm pak pan Karel Pokorný, obchodník v Horních Dubenkách". (Potud citát z kroniky).

    Sbor se postupně vybavoval potřebnou výzbrojí a výstrojí. Zdrojem financí byly sbírky mezi členy i občany a dary mecenášů. Tak dostal sbor již v roce 1900 dar 50 zlatých od správy hraběcího velkostatku v Telči a 20 zlatých od záložny v Počátkách. Dalším zdrojem financí spolku byla vlastní výdělečná činnost. Při spolku byl založen "zábavní odbor", který organizoval plesy, výlety a divadelní představení. Tato činnost byla úspěšná, mezi občany oblíbená a přinášela žádaný finanční efekt. Činnost tohoto "zábavního odboru" byla ukončena na pokyn okresního hejtmanství v roce 1939 pro "mimořádné poměry válečné". U sboru byla též zavedena Samaritánská služba. Tuto službu bližním vykonávali převážně členové rodiny Dubských. Sbor byl též členem "Hasičského podpůrného fondu", který podporoval finančně přestárlé hasiče a vdovy po svých členech. První hasičská zbrojnice byla postavena již v roce 1900 jako přístavek k radnici. Postupně prošla mnoha stavebními úpravami. Sloužila až do roku 1975.
    První požár, u kterého sbor zasahoval, byl požár Drápalovy usedlosti v Kališti už v roce 1900. Další záasah se konal téhož roku v Jihlávce, kdy byl u požáru zraněn člen dubeneckého sboru Antonín Veselý. V roce 1902 zasahoval sbor v Koppově sklárně v Janštejně, kdy vyhořela brusírna skla. V roce 1904 se s bor podílel na zásahu u velkého hromadného požáru v Horních Dubenkách. Vyhořely usedlosti u Kališů, Valesů, Plechatých a Brabenců. Otomto požáru se psalo v novinách. V roce 1907 hořela budova zvaná "Mlýn" v Janštejně. Zásah byl úspěšný. Roku 1926 byl největší požár v historii obce. Vyhořel Chadimův mlýn včetně pily. Škoda 500.000,- Kč. Roku 1927 byl hromadný požár usedlostí u Cahů, Hašků, Jůnů a Fáků. Škoda 200.000,- Kč.
    V době II. světové války pokračovala práce sboru přes mimořádnost doby v normálních mezích. Náročné akce se nekonaly, represivní činnost však byla poplatná a přizpůsobená své době, např. bylo vyčleněno zláštní družstvo protiletecké ochrany. Jeho výcvik byl zaměřen na likvidaci zápalných bomb a vyprošťování zasypaných osob z krytů a sklepů. Byl též zaveden systém "žňových hlídek". Námětové cvičení většího rázu se konala v roce 1941, kdy se za přítomnosti funkcionářů okresního velitelství nacvičovala doprava vody na lihovar a Chadimův mlýn, a v roce 1942, kdy se zkoušel systém dopravy vody do Janštejna ke sklárně. V roce 1943 získal sbor od okresního velitelství sříkačku DS-8. Po skončení války se život pomalu vrátil do normálních kolejí. Sbor pracoval bez přerušení v dosavadních zvyklostech a mezích. Od roku 1950 začalo pracovat vele mužského samaritánského družstva i družstvo ženských samaritánek. V roce 1947 byl náš sbor organizačně sloučen se sborem hasičů z Janštejna.
    V roce 1950 dostal sbor do používání nákladní auto zn. Horch, trofejní stroj po německé armádě. Dále pak v roce 1953 byla sboru přidělena nová stříkačka DS-16. Dosavadní DS-8 byla předána do Domašína. V roce 1960 dostal sbor do používání auto zn. TATRA 805, které si členové sboru přestavěli na skříňovou a vnitřek vybavili podle svých potřeb.
    V soutěžích v požárním sportu se náš sbor držel statečně. V roce 1947 se v okresní soutěži umístilo dubenské družstvo na 2. místě, v roce 1950 na 3. místě. V roce 1953 vyhrálo dubenecké družstvo okresní soutěž v Mrákotíně a postoupilo do krajského kola, kde skončilo na 5. místě.
    V roce 1947 zasahovali naši hasiči v Janštejnské sklárně, kde hořela „holcvolárna“. Shořela vyrobená vlna, stroje a zásoba dřeva. V roce 1948 hořel stoh rolníka Fr. Coufala. Při požáru byla ohrožena i sousední usedlost čp. 2, tu se účinným zásahem podařilo uchránit.
    Od roku 1958 se podle zákona 18/1958 Sb. začaly zavádět preventivní prohlídky obytných budov a výrobních prostor.

    V tehdejším období pracoval výbor sboru v tomto složení:
Předseda: Karel Pokorný
Pokladník: Jaroslav Vobr a František Matoušek
Jednatel: Jan Dubský
Velitel: František Vobr, Antonín Smrž, Jan Tomšík

    V šedesátých letech se práce v hasičských sborech zásluhou organizačních nařízení z vyšších orgánů stabilizovala a dostala ještě přísnější řád. Došlo k posunu hodnot a přejmenování mnoha známých pojmů – z hasičů se stali požárníci, ze sborů dobrovolných hasičů základní organizace, z hasičských zbrojnic požární zbrojnice, z okresních inspektorátů se staly Okresní výbory ČSPO apod.
    Objem práce nových základních organizací se rozšířil. Kromě prevence a represe se začal klást důraz na společensky prospěnou činnost. Ta se konkretizovala zejména na účast v akcích „Z“ tj. zvelebení obce. Největší akcí tohoto druhu byla stavba nové hasičské zbrojnice. Tuto stavbu se podařilo prosadit a zorganizovat výboru organizace pod vedením Antonína Dubského Stavba trvala pět let a nová zbrojnice byla slavnostně otevřena v roce 1975 – při oslavách 75. výročí sboru. Další akce zvelebení obce, na nichž se hasiči podíleli, byly stavba chodníků a příprava rozšíření silnice, kanalizace, údržba a rozšíření obecního vodovodu, demolice starých objektů. Rovněž se podíleli na adaptaci staré školy, pošty a při rekonstrukci hřiště. Každoročně se členové sboru podíleli a podílí dodnes na přípravě a průběhu mnoha tradičních kulturních akcí, jako byly tradiční plesy a taneční zábavy, oslavy, masopusty či zájezdy za poznáním vlasti na různé výstavy.
    Členové sboru si v průběhu let zvyšovali odbornou připravenost – ať již odbornou přípravou v rámci sboru či na různých kurzech a školeních. Např. v roce 1973 získalo 14 členů sboru odznak „Vzorný požárník“, v roce 1978 pak 11 členů sboru odznak „Vzorný požárník II. st.“. Odznak „Vzorný strojník“ získali 3 naši členové v roce 1974.
    Dne 12. 6. 1975 po mnoha letech v obci hořelo. Elektrický zkrat zapálil stodolu Státního statku, ve které bylo uskladněno seno, krmné směsi a obilí. Oheň vzplanul v noci, hašení komplikoval i silný vítr. Členové sboru na podzim téhož roku pomohli při opravě tohoto objektu a stavbě nového krovu.
    Další požár vypukl 3. 1. 1978. Hořelo v kravíně „U Nováků“ v čp. 18. Oheň byl založen úmyslně a v noci. Shořel krov, uskladněná sláma a seno a přípravna krmiv. Dobytek byl včas vyveden.

V roce 1960 měl sbor 33 členů. V roce 1975 42 členů.

V užívání měl v té době tuto techniku:
DS-16 od roku 1953
PS-12 od roku 1975
Tatra 805 od roku 1960
Praga 805 od roku 1960
Praga RN od roku 1974
 
Funkce v tomto období vykonávali:

Předseda: Jemon Jan, Volf Luboš, Dubský Antonín
Pokladník: Matoušek František, Hladík Jaroslav
Velitel: Tomšík Jan (čp. 68) a Tomšík Jan (čp. 2)
Jednatel: Salava Jaroslav, Škrabal Jaroslav
 
Ve vyšších funkcích SPO pracovali:

1946    Smrž Antonín – okrskový velitel
1948    Dubský Antonín – okrskový velitel
1954    Vobr Jaroslav – okrskový velitel
1958    Dubský Antonín – člen OV, instruktor okrsku
1962    Jemon Jan – okrskový velitel
1968    Matoušek František – okrskový velitel
1973    Salava Jaroslav – člen OV, instruktor okrsku
1979    Tomšík Jan (čp. 2) – okrskový velitel
1980    Herna Václav – člen OV, instruktor okrsku
 
    Řada členů našeho sboru byla zvolena do místních orgánů státní správy, mnoho členů sboru bylo aktivními členy dalších společenských organizací v obci – například v Českém mysliveckém svazu, v Československém svazu zahrádkářů, v Českém včelařském svazu a v dalších.